Tak ono se dnes nesmí vyslovovat jméno - však vy víte koho

Jeden jev z Harryho Pottera, který jsem považoval za nerálný, se začíná velice reálně projevovat v našem skutečném světě. Nesmějí se vyslovovat jména záporných postav blízké minulosti.

Three Wise Monkeys - See no evil, hear no evil, speak no evilflickr.com:bored2much

Fiktivní příběh

Kdo viděl nebo četl alespoň část nějakého dílu Harryho Pottera, si jistě musel všimnout zvláštního jevu:

Kouzelníci z tohoto příběhu se bojí (možná téměř nesmějí) vyslovit jméno lorda Voldemorta, velmi záporné postavy, která je v díle J.K.Rowlingové symbolem zla, podobným jako v Tolkienově Pánu prstenů Sauron, temný pán Mordoru.

Připadalo mi, že ta paranoia v příbězích Harryho Pottera je umělá a nesmyslná. Neříká se tam jednoduše "lord Voldemort" – protože to jméno si málokdo dovolí vyslovit. Většina kouzelníků si proto pomáhá obratem "však vy víte kdo" nebo ve slovenském překladu případně "ten-čo-ho netreba-menovať". Na jednu stranu je krásné, jak se tento složitý obrat skloňuje (např. "Harry přemohl, však vy víte koho"), ale na druhou stranu jsem si říkal, že je to přece nesmysl. Proč by se lidé měli bát vyslovit něčí jméno? Dobrá, lord Voldemort spáchal mnoho zla, takže je pochopitelné, že se ho lidé bojí. Ale proč si život, už tak obtížný díky samotné existenci lorda Voldemorta, ještě dál komplikovat  zbytečně složitou komunikací?
Ne, tohle jinak geniální autorka trošku přeťápla, říkal jsem si. Sice chápu, že tím chce ukázat, jak moc se lidé Voldemorta bojí, ale nedává to smysl. Pojmenováním nebezpečí ani hovorem o něm přece nebezpečí nepřivoláváme – spíš právě naopak: chceme-li se něčemu ubránit, musíme o tom komunikovat.

Až v několika posledních dnech jsem pochopil, jak jsem paní Rowlingové v tomto ohledu křivdil. Ona je ta nesmyslná paranoia naprosto reálná – u nás, teď a tady!

Současná realita 

Před pár dny politik MUDr. David Rath mluvil o finanční krizi. Což je v posledních několika měsících celkem normální jev. A mluvil i o minulosti, mluvil o tom, jak v době krize kdo postupoval. Taková rekapitulace sice bohužel není úplně samozřejmá, ale je velmi žádoucí, protože je prevencí opakování historických chyb (a proto se snad dějepis učíme, abychom se z  dějin poučili).

Dr. Rath tedy lehce pohovořil o historii, řekl pár věcí, které by absolvent ze zákona povinného základního vzdělání měl alespoň matně tušit, a najednou se začaly dít zvláštní věci. Jelikož se D.Rath odvážil vzít do pusy jméno asi nejnegativnější postavy 20. století, byl najednou z mnoha stran napaden, že tuto osobu propagoval. V médiích už inkriminovaná část Rathova projevu zazněla mnohokrát, ale pořád jsem v ní neslyšel nic špatného. Pořád jsem z audiozáznamu neslyšel, že by Dr. Rath toho-koho-dnes-nesmíme-jmenovat, nebo jeho názory, jakkoliv propagoval.

Ano, Adolf Hitler má na triku spoustu hrůzy, spoustu zla a mnoho lidského neštěstí; jeho názory byly špatné, a je smutné, že dnes se najdou skupiny jeho příznivců a názorových sympatizantů.
Ale Dr. Rath, aniž bych ho jinak měl kdovíjak rád, žádným způsobem nenaznačil, že by k Hitlerovým sympatizantům patřil, nijak Hitlera nechválil ani nevyzdvihoval. Ba právě naopak – vždyť on upozornil na to, co se ve 2. čtvrtině 20. stol. stalo!

Ještě nedávno jsem žil v hlubokém přesvědčení, že každý nějak tuší, že nástup Hitlera k moci ve třicátých letech byl usnadněn světovou finanční krizí. Pan Rath to teď zmínil, a pár "novinářů" zareagovalo způsobem inteligenčně odpovídajícím Googlu – prostě slyšeli hodně známé klíčové slovo (to inkriminované jméno), vůbec nevnímali text okolo něj, a prohlásili, že David Rath propaguje však-vy-víte-koho.
No je tohle normální? Zatím ne, ale jestli to novinářům projde bez odporu konzumentů zpráv, tak za chvíli bude.

Pro jistotu (pro případ, že by tento text četl nějaký povrchní rádo-by-novinář) znovu zdůrazňuji, že Hitlerovy počiny považuji za krajně odporné, a že vyzněním tohoto článku má být právě a jen sdělení, že podle mne Rath Hitlera rozhodně nepropagoval, a že tedy ke svému mediálnímu obvinění přišel jako slepý k houslím. 
Rath Však-vy-víte-koho buď jenom neutrálně zmínil v seznamu různých politiků, mluvě přitom o možných řešeních finanční krize,
nebo dokonce pozornější posluchače tak trochu varoval, že finanční krize může usnadnit nástup někoho podobného, jako byl Hitler, k moci.

Podobné lži, jako že Rath propagoval Toho, jehož netřeba jmenovat, bych čekal snad od bulvárních deníků, které jsou známy naprostým vymýšlením svého obsahu; a možná trochu i od Novy (a to ještě jenom kdyby měla slabší chvilku), která občas věci nafoukne, aby vypadaly zajímavěji.
Ale to, že uměle vytvořenou bublinu vypouští i veřejnoprávní bublifuk, jenž jsem donedávna považoval za relativně důvěryhodný, to mě upřímně vyděsilo a zabolelo.

Jestli takové překrucování výroků bude probíhat i nadále, tak to nechť jsou páni bozi všech věr s námi. Sice jsem bez vyznání, ale po napsání tohoto článku bych se asi měl modlit, aby ho četli jen lidé, kteří umí číst celé věty ("Co se to tam píše? No jo, aha..."), a nejdou jen po klíčových slovech ("O kom/čem se to tam píše? Fuj, hanba! Jak to slovo může vzít do úst? Zrádce, bijte ho!").

www.adamek.cz