Volba prezidenta ČR je dvoukolová.
Z matematicko-psychologicko-praktického hlediska se mi ten systém moc líbí,
a proto připomínám, co pro nás všechny znamená:
Voliči nemusí nadměrně taktizovat a vybírat menší zlo podle průzkumů.
V prvním kole volte toho, kdo je podle vás nejlepší.
Výběr menšího zla si nechte až na druhé kolo, pokud bude.
Myslete na to, že průzkumy se mohou mýlit.
Nedávné volby v USA dopadly nečekaně pro všechny včetně sázkových kanceláří.
Favoritem českých voleb před pěti lety byl Fischer 2013 přezdívaný "želé",
který byl sice pro velký počet lidí přijatelný (tedy volitelný ve druhém kole),
ale jen pro někoho byl ten nejlepší (tedy volba pro první kolo).
Tak se stalo, že nejžhavější favorit předvolebních průzkumů se nedostal ani do druhého kola.
Může se to stát zase.
To, že vám průzkum někoho podsouvá jako nejlepšího (z toho či onoho tábora),
neznamená, že ten dotyčný se dostane do druhého kola.
Volba méně favorizovaného kandidáta není ve dvoukolovém systému zahozený hlas.
O tom, které hlasy nebudou zahozené, rozhodují hlasy, včetně toho vašeho; ne průzkumy.
A když nic jiného, alespoň nějaký hlas je důležitý proto,
aby vůbec bylo nějaké druhé kolo, viz níže.
Některé průzkumy favorizují pro nejvíce lidí přijatelné kandidáty na úkor těch pro nejvíce lidí nejlepších.
A tato vada se výrazně projevuje i v aplikaci prezident21, kde má každý dva kladné hlasy
– i tam může být nepřirozeně zvýhodněn kandidát, který je pro hodně lidí druhý (tedy je přijatelný, nikoliv nejlepší),
takže i výsledky z prezident21 mohou být zavádějící.
Aplikace prezident21 není v jádru špatná, systém dvou hlasů je dobrý nápad, ale naostro se takto (zatím) nehlasuje,
a proto výsledky z aplikace nejsou pro skutečné volby relevantní.
Ve skutečných volbách rozhoduje, pro kolik lidí je ten kandidát nejlepší, nikoliv přijatelný.
Dvoukolový volební systém je luxus, který můžeme a musíme využívat,
abychom volili opravdu toho nejlepšího podle našeho vědomí a svědomí,
a ne toho, koho nám podsouvají předvolební průzkumy.
Uvědomte si ale také,
že druhé kolo není samozřejmost.
Pokud v prvním kole někdo získá nad 50 % hlasů těch voličů, kteří k volbám přišli,
tak už žádné druhé kolo nebude.
Kdo v prvním kole nejde volit, dává hlas výherci – který se mu ale vůbec nemusí líbit.
Pokud váháte, koho ze svých favoritů poslat do druhého kola,
tak běžte, a v prvním kole to dejte kterémukoliv z kandidátů, kteří jsou pro vás přijatelní,
resp. tomu podle vás nejlepšímu, netaktizujte podle průzkumů, a volte, jak nejlépe umíte, podle toho, co si o kom z kandidátů myslíte vy osobně.
Když k prvnímu kolu nepřijdete, už žádné druhé kolo vůbec nemusí být a vy můžete být s výsledkem hrubě nespokojeni.
Každý hlas se počítá.
Běžte volit.
Koho chcete;
ne koho vám říkají, že máte chtít.
Dvoukolový systém a matematika jsou na vaší straně.
Snad krom případu, že byste volili nějakého outsidera z posledních cca tří pozic průzkumu, to asi nebude velká šance, a pak má smysl se přiklonit k favorizovanějšímu kandidátovi;
ale pokud budete volit z prvních cca šesti pozic, nějaká naděje na postup do druhého kola tady je.
Velmi pravděpodobný je v těchto volbách favorit;
pak je velký odstup, a pak je těch dalších cca pět, skoro jeden vedle druhého.
Kdo z nich do druhého kola, pokud nějaké bude, postoupí,
o tom spolurozhoduje každý, kdo dá hlas někomu z těch cca pěti.
Ale pozor:
Kdo v prvním kole nejde volit, dává hlas Miloši Zemanovi,
protože zrovna to, že právě on získá v prvním kole nejvíce hlasů,
je to, co průzkumům věřím.
Pokud ho chcete, tak ho volte, ale udělejte to vědomě,
proto, že ho volit chcete.
(Nechci tady nikomu vnucovat, kdo má nebo nemá být prezident;
chci tu jen upozornit, jak ta volba matematicky funguje.)
A pokud pana Zemana nechcete, tak běžte volit někoho jiného,
protože svojí neúčastí v prvním kole můžete spoluzpůsobit,
že už z prvního kola definitivně odejde jako příští prezident.
V těchto volbách nejde nevolit!
I pokud nevíte, koho chcete, tak si položte otázku,
jestli chcete pana Zemana jako příštího prezidenta.
Pokud si odpovíte, že nechcete, tak běžte k volbám;
protože vaše neúčast bude hlas pro něj,
má hodně velký náskok před všemi ostatními,
a pokud ho někdo nechce, má to dát najevo tak,
že dá hlas někomu jinému,
a ne že bude doma nešťastně sedět, a pak nadávat,
jak ty volby dopadly (hlavně přičiněním nevoličů).
Hlas někomu, kdo nepostoupí do druhého kola,
není zahozený.
Když už nic jiného, je velmi důležitý proto,
aby druhé kolo vůbec mohlo být.
Takže v těchto volbách nebudou zahozené hlasy.
Kdo nepřijde k volbám (nebo dá hlas vítězi prvního kola),
ten hlasuje pro vítěze prvního kola.
Kdo přijde k volbám a hlasuje pro někoho jiného,
ten hlasuje za to, aby druhé kolo vůbec bylo!
A současně se přimlouvá, kdo do něj má postoupit.
Krom toho, pokud váš vyvolený kandidát skončí třeba třetí nebo čtvrtý,
tak je větší šance, že někdy v budoucnu bude kandidovat znovu,
že se na to nevykašle.
Což má smysl hlavně u mladších kandidátů,
kteří to mohou zkusit znovu klidně i za deset nebo dvacet let, když jim to letos nevyjde,
a ještě může přijít jejich čas.
I díky hlasům, které letos dostanou, a které jim řeknou, že šance by tu byla.
